Marc J. Seifer:
Nikola Tesla, Vizionář – génius – čaroděj
Jedna z nejlepších, nejzajímavějších a nejpoučnějších knih, které jsem kdy četla. Shrnuje autorovo mnohaleté bádání v archivech a zkoumání dokumentů a korespondence. Je tedy založená čistě na faktech a i různé úvahy a spekulace ohledně nejasných momentů Teslova života se poctivě pohybují jen v rámci doložitelných skutečností. Popisuje celý příběh Teslova života od dětství až do jeho smrti a je proložená citáty jednotlivých aktérů a úryvky z esejí a dopisů. Celým textem se prolíná Teslova rozporuplná osobnost, sebevědomá, toužící změnit celý svět a zároveň sebepodceňující se. I když kniha obsahuje spoustu technických údajů a dat, je naprosto skvěle a čtivě napsaná, fakta jsou vysvětlená a propojená souvislostmi, zasazená do historických událostí a tehdejších nálad ve společnosti. Je inspirativní a čte se jako mnohovrstevný román.
All the world’s his power house. Větu v nadpisu jsem převzala z popisku pod portrétem Tesly, který v roce 1931 otiskl na titulní straně časopis Time na počest jeho 75. narozenin. Vystihuje ho myslím přesně. Tesla viděl celou Zemi jako velký kondenzátor, jako zásobárnu energie, jako svou laboratoř.
Několik úryvků z knihy:
„Když jsem pohladil Mačaka po zádech, rozzářil se jako světelná stuha a má ruka vykřesala spršku jisker. Můj otec prohodil, že to je jen elektřina, tentýž jev, který lze pozorovat na stromech v bouři. Matku to však znervózňovalo. Nehraj si s tím kocourem, plísnila mne, ještě chytí plamenem. Přemýšlel jsem v abstrakcích. Je příroda jako kocour? A pokud ano, kdo ji hladí po zádech? To by mohl jen bůh, uzavřel jsem. Nedokážu ani vyjádřit, jaký účinek měla ona zázračná podívaná na mou dětskou představivost. Den za dnem jsem se ptal sám sebe, co je elektřina, leč odpověď jsem nenacházel. Od těch časů uplynulo osmdesát let a já si kladu stále tutéž otázku a stále nevím, jak na ni odpovědět.“
Paradoxní je, že ačkoliv jsou Teslovy vynálezy nanejvýš originální a ačkoliv on sám sebe nazýval „tvůrcem nových principů“, v žádném případě si nemyslel, že by vytvořil byť jen jednu novou ideu, která by neměla své kořeny ve vnějším světě, například v mechanismech obsažených v přírodě, nebo by nebyla odvozena z díla jiných.
Tesla říkal: „Chtěl bych osvětlit celá města a všechny složité děje svěřit strojům.“
„Nestrachujte se o mě. Jsem asi sto let před ostatními kolegy.“ (22. 9. 1899)
Robert Teslu požádal, aby sepsal naučné pojednání o teleautomatice a bezdrátové komunikaci. […] Robert ho nabádal, aby „nepsal metafyzický, ale raději informativní článek“, avšak Tesla ho neposlouchal. Namísto toho Robertovi poslal rozpravu o dvanácti tisících slov, kde se dotýkal témat jako vývoj rasy, umělá inteligence, možnost přežití budoucích lidí bez potřeby jídla, role dusíku jako hnojiva, teleautomatika, alternativní zdroje energie (geotermální energie, vítr a slunce), popis, jak dosáhnout bezdrátové komunikace, hydrolýza, problémy při těžbě a teorie mnohočetnosti světů.
Publikovaná esej začínala těmito slovy:
Pohyb člověka vpřed
Ze vší nekonečné rozmanitosti jevů, které našim smyslům příroda odkrývá, nenajdeme žádný jiný, který by naši mysl naplňoval větším úžasem než onen nepochopitelně složitý pohyb, který v jeho celistvosti nazýváme lidským životem. Jeho tajemný původ je zahalen v navždy neproniknutelné mlze minulosti, jeho charakter je v důsledku nekonečné spletitosti nepochopitelný a jeho cíl je skryt v nezměrných hlubinách budoucnosti.
Tesla v závěru napsal: „Cílem vědce není okamžitý výsledek. Neočekává, že jeho pokročilé myšlenky budou ihned obecně přijaty. Jeho práce se podobá úsilí sadaře – pracuje pro budoucnost. Jeho úlohou je položit základ pro ty, kdo teprve přijdou, a ukázat cestu.“
„Vše, co bylo v minulosti veliké, naráželo na výsměch, odsouzení a útlak, aby nakonec z těchto bojů vyšlo o to vítězněji.“ (závěr Teslovy eseje z roku 1905)
„Myslím, že my všichni jsme Teslovi neporozuměli,“ uvedl Stone. „Svou dobu předstihl tak dalece, že i ti největší z nás jej považovali za pouhého snílka.“
„Za tisíc let budou v análech zapsány tisícovky laureátů Nobelovy ceny. V odborné literatuře však figuruje na čtyři tucty vynálezů spojených s mým jménem. To je skutečné a trvalé vyznamenání, které neudílí jen hrstka omylných mužů, nýbrž celý svět.“
(Tesla v reakci na tehdejší článek, který oznamoval, že dostane Nobelovu cenu. – Ve skutečnosti ji však nikdy nezískal.)
„…kde bohatí nebudou utlačovat a ponižovat chudé, kde výtvory intelektu, vědy a umění přispějí ke zkvalitnění a zkrášlení života, nikoli k bohatství jednotlivců.“
Čím více obchodní svět odmítal wardenclyffský plán, tím více připadal technikům z oboru neproveditelný, jelikož tito lidé byli produkty a prodlouženými končetinami velkých společností a jejich vědomí bylo ovlivněno politikou jejich zaměstnavatelů.
SPOILER: Ze závěru knihy vyplývá, že Teslův wardenclyffský projekt, pomocí kterého by (mimo jiné) bylo možné po celé Zemi bezdrátově šířit energii (získávanou například z vodních elektráren), by opravdu byl uskutečnitelný. Tesla byl ovšem v některých směrech neuvěřitelně naivní a nikdy nepochopil, že bohatí investoři, na rozdíl od něj, financují podniky z úplně jiných důvodů než pro všeobecné blaho lidstva. Každopádně, najednou mi naše závislost na zásuvkách a tahání se s všemožnýma nabíječkama připadají naprosto směšné. Asi tak, jako budou připadat lidem za sto let.
KONEC SPOILERU
Ponaučení?
1) Ať se člověk snaží sebevíc, některé věci zůstanou nedokončené.
2) A možná je dobře, že se Teslovi nepodařilo dát lidstvu všechny vynálezy, které mu zamýšlel dát.
Kdybychom náš svět oloupili o výsledky Teslových výzkumů, soukolí průmyslu by se zastavila, naše města by potemněla, naše továrny by utichly. Ano, tak dalekosáhlé je jeho dílo, že se stalo alfou a omegou našeho průmyslu. B. A. Behrend, 1917
3) Mezi lidmi je spousta jedinců, kteří, když si mohou vybrat mezi obecným prospěchem a jednorázovým osobním ziskem, volí zisk. A když si mohou vybrat mezi nedělat nic nebo překazit obecný prospěch, protože co kdyby jim náhodou jejich budoucí zisky umenšil, tak hádejte co…
4) Když člověku stačí 2 hodiny spánku denně, tak to toho pak stihne :-)
Pro zajímavost:
Týpek z blogu The Oatmeal (tady je jeho komiks o Teslovi) zorganizoval sbírku, díky které se vybralo přes 1 milión USD, za který koupili pozemek bývalé Teslovy laboratoře Wardenclyffe. Na něm je dodnes laboratoř a hlavně podzemní patra Wardenclyffské věže a podzemní chodby. Plánují vytvořit tam muzeum a vědecko-technologické centrum.
Zajímavý – je vidět, že tě to opravdu chytlo.
U nás se o Teslovi moc nemluví /-ilo; jen podle něj byly pojmenovány podniky.
Na jeho jméno jsem kupodivu narazila v polovině 90.let v díle jedné Američanky o znameních zvěrokruhu
– bylo vidět, že o něm dost četla a že ji zaujal až mysticky.
Předtím ani potom jsem o něm moc neslyšela. Až teď tady.
Taky mám dojem, že se o něm moc nemluví. A když ano, tak je to zas trochu přehnané. Já už o něm předtím něco málo četla a to se většinou snažilo působit strašně tajemně a senzačně, až to bylo nevěrohodné. Ale k tomu možná svádí to, že Tesla byl fakt jakoby z nějaké jiné doby… A že byl zvláštní i „duchovně“ (dokonce v mládí prý měl nějaký jakoby mystický zážitek). Takže se vůbec nedivím, že tu Američanku nějak mysticky zaujal.
Proto mě překvapilo, že v téhle knize žádné rádoby senzační teorie nejsou, a o to mi právě připadá úžasnější – že i když se drží úplně při zemi, i tak jsou Teslovy vynálezy (a jeho život) fantastické. Že žádné přikrášlování nepotřebují.
Je tam popsáno i to, že někteří tehdejší vynálezci ho neměli rádi (možná na něj v podstatě žárlili), takže např. když psali pojednání o věcech, které vycházely z jeho vynálezů, zamlčeli jeho jméno – prostě psali o jeho vynálezech a jeho vynechali. A přitom on vynalezl např. motor na střídavý proud, takže vlastně položil základ celému budoucímu využití elektřiny… Vyloženě tam je někde napsáno, že člověk klidně mohl vystudovat elektro obor na univerzitě a nikdy o Teslovi neslyšet… a tohle vlastně přetrvalo, protože ti další vědci a autoři vycházeli z těch textů, v kterých Tesla neexistoval, tak ho ani ti další nezmiňovali. Nejspíš i proto není tak známý a oslavovaný jako třeba Edison. Ale je fakt, že když u nás pojmenovali podniky Tesla, tak tady ho asi uznávali :-) Napadá mě, že to je možná proto, že byl taky Slovan a chvíli i studoval v Praze, tak tady ho třeba brali jako jednoho z nás a proto na něj byli pyšní :-)
to je úplně úžasný. zrovna oatmeal u mě spustil touhu se o teslovi dovědět něco víc, s mým klukem jsme přispěli na tu indiegogo kampaň a když se zadaří, budem o teslovi dělat takovou malou indie hru. no, vlastně o jeho kreacích a holubech s lazerem (jsme oba dost infantilní…). četla jsem ale jenom říši světla, takže tohle je must-read. díky za výbornej tip!
Tak to mě těší, jestli jsem tě inspirovala k přečtení. Ta kniha fakt stojí za to – tím spíš, když tě Tesla zajímal už předtím.
A zaujala mě ta vaše indie hra! Jestli ji fakt budete dělat, tak doufám, že se o ní pak někde dozvím :-)
Viděl dál než ostatní a jeho učitelem byla příroda jeho posledním objevem byla volná energie a to není elektřina ,ale ………. Ukázal cestu jiným.