Několik úryvků z knížky André Van Lysebeth: Zdokonaluji se v józe
Nevědomí je tím nejmocnějším pomocníkem člověka, má-li však špatné vedení, chová se jako zuřivý ničitel.
Používat vůli proti představě je zrovna tak iluzorní jako chtít uhasit hořící benzín vodou. K překonání negativní představy existuje pouze jediná zbraň: pozitivní představa.
Zdokonalovat jógovou praxi, to znamená učinit ji pravdivější, účinnější. Zdokonalovat ásanu, to znamená provádět ji způsobem odpovídajícím definici Alaina Daniéloua – nejlepší, kterou znám –: „Setrvat nehybně, dlouho a bez úsilí; to je ásana.“
…
Nikoliv „dělat“ ásany, ale nechat je, aby „se dělaly“. Naše pozice se musí přeměnit z aktivní ne snad na pasivní, ale na receptivní.
…
Lekce jógy je tichý dialog s vlastním tělem a k tomu, aby byl navázán, nestačí vyloučit veškeré pohyby těla, jestliže přitom dovolíme mysli, aby se toulala podle libosti. Tělesná nehybnost nabývá svého plného smyslu jedině tím, že doprovází a usnadňuje nehybnost mentální. Dosažení a udržení této nehybnosti mysli, tohoto volního zastavení obvyklé intelektuální aktivity je mnohem obtížnější než dosažení pouhé nehybnosti těla.
„Lidská mysl je naplněna nespočetným množstvím myšlenek, které nekontroluje, a proto tyto myšlenky nemají žádnou sílu. Kdyby namísto tohoto množství pouze jedna jediná zaujímala veškeré pole pozornosti, pak se stane sama o sobě silou a může působit velmi mocně.“ Ramana Maharši
✽
od André Van Lysebetha jsem v poslední době přečetla několik knížek a všechny pro mě byly inspirující. líbí se mi jeho styl psaní (nebo možná prostě taková je jóga sama o sobě?) – žádné dogmatické rady, ale u všeho vysvětluje důvod. občas se při čtení zarazím a říkám si „to je nějaké divné“ a v další větě čtu: „západnímu čtenáři se tohle asi bude zdát divné…“ :-)) a pak to nějak zdůvodní, třeba pomocí poznatků západní medicíny. zkrátka všechno má logiku a dává smysl a to se mi líbí :-) a cítím z jeho textů takovou jakoby svobodu – že každý máme vlastní cestu, tak každý má cvičit podle toho, kolik on zvládne a stihne. třeba když píše ve smyslu: „jak dlouho se má tato ásana provádět? nejlépe co nejdéle. ale chápu, že člověk dnes nemá tolik času, takže aspoň 1-2 minuty“
:-)
