Mám já to někdy se sebou těžký. Když něco dělám, nemůžu to udělat jednoduše, a když něco šiju, nemůžu to ušít rychle a obyčejně.
Nedávno jsem si ušila hezkou pohodlnou sukni, a tak jsem měla chuť ušít si ještě jednu podobnou, tentokrát z kanafasu, ale jinak jednoduchou, prostě rychlovka. Jenže to bych nebyla já, aby i ze sebeobyčejnější věci nakonec nevzniklo prostě vždycky něco extra.
Než jsem se do šití stihla pustit, najednou jsem místo úplně obyčejné sukně, nevím jak mě to napadlo, měla v plánu sukni sice jednoduchého střihu, ale zato zdobenou našívanými obrázky.
Střih byl jednoduchý i tím, že jsem použila už osvědčený střih z předchozí sukně. A taky se mi hlavně nechtělo kreslit nový :-) (I když přiznávám, že původně jsem to měla v plánu, jak je mým dobrým život komplikujícím zvykem.)
Teď musím uznat, že to má něco do sebe, když člověk rovnou stříhá a šije. A dokonce mu to hned napoprvé sedí!
Nějakou kanafasovou sukni jsem měla v plánu už dlouho. Od doby, kdy jsem koupila několik metrů černého kanafasu a když jsem to množství doma rozbalila a zvedla, abych ho dala vyprat, a ta krásná pevná látka mi po nohách splývala na zem, viděla jsem, že sukně z ní by byla boží.
Občas jsem měla pocit, že bych kanafasu mohla dělat chodící reklamu, no, tak teď už to bude opravdu doslova :-)
Se šitím jsem začala poněkud od konce. Přesněji řečeno od té nejzábavnější části a nejdřív jsem vyšila obrázky, které měly sukni zdobit. Nemohla jsem se rozhodnout, jakou látku použít jako podklad pro vyšívání (a taky kterou textilií ji vyztužit), tak jsem nakonec vzala své oblíbené husté malířské plátno (které jsem použila třeba na vyšívaný obraz „Šťastná noc“) – na stroji se na něj vyšívá dobře, výztuž nepotřebuje a nemusím nic řešit :-)
malířské plátno a vyšívání
Sukně nemá pásek, místo něj má podsádku (že se to tak jmenuje, jsem se dočetla v jedné knížce o šití) – v místech pasu je na rubové straně vlastně kus podšívky, vysoký asi 15 cm, kterým je začištěn horní okraj sukně. Na tuhle podsádku a vnitřky kapes (kapsové váčky) jsem použila zbytek květované látky z předchozí sukně, vyšlo to úplně přesně, látky mi pak zbylo jen pár kousíčků, takže krásně bezezbytková technologie. I když hlavně bych tedy měla poděkovat osudu, že mi látka nedošla v půlce akce, protože to bylo tak tak.
Další podstatná vychytávka jsou kapsy ve švech, na přední straně navíc ozdobené prošitím. (Jojo, opět ty detaily.) Předchozí sukně kapsy naopak nemá a občas by se hodily, není nad to, když je věc hezká i užitečná.
Jediný zádrhel byl, když jsem při šití zjistila, že tenhle typ kapes, nebo přesněji jejich vnitřní tvar, který jsem chtěla já, se moc neslučuje s tou podsádkou – místo ní by to nahoře chtělo pásek, do kterého by byl horní okraj kapsy přišitý a schovaný. Ale už se to nedalo předělat, tak jsem si musela poradit jinak a vnitřek sukně je tudíž ušitý nepatrně prasácky ne úplně podle mých standardů.
Když jsem měla připravené vyšité obrázky k ozdobení i ušitou sukni, obrázky jsem zespod natřela lepidlem a vytvořila z nich na sukni jakousi kompozici. Chci, aby to bylo harmonické, a zároveň to vypadalo náhodně… takže jsem pak strávila 20 minut před zrcadlem s tubou lepidla v ruce, zkoumala sukni z různých úhlů a výšivky po ní různě přesouvala.
Měla jsem představu, že budou k sukni přišité jen uprostřed, aby jejich okraje tak jako ležérně odstávaly. Ale když jsem sukni dokončila a všechno přišila, připadalo mi, že to není úplně ono. Jako první ji náhodou viděl můj táta, zhodnotil ji odborným technickým okem a… hned že prý ty výšivky mám přišít i po okraji. Tak měl pravdu.
Nový kanafas je na omak jakoby malinko drsný a není úplně splývavý, takže sukně je spíš bytelná než něžná. Ale jak tahle látka stárne a je opranější, je čím dál jemnější a splývavější (jako staré kanafasové povlečení), takže tu sukni vůbec nemusím šetřit, spíš naopak. Čím sepranější, tím bude lepší. Doufám :-)
A taky doufám a plánuju, že bude pokračování, ať už v podobě sukně nebo něčeho jiného.
přední strana s kapsami
zadní strana
zadní strana se záševky, uprostřed skrytý zip
skrytý zip a květovaná podsádka
Krásná! Musím se ještě kouknout na tu předchozí, protože podšívka téhleté je k sežrání.
Ahááá, ona tu ta předchozí sukně asi není nafocená. No nevadí, stačí vidět tu pěknou podšívku!
Ta předchozí sukně byla jen taková jednoduchá, tak jsem ji na blog ani nedávala :-)
Tady je foto:
Prej jednoduchá! Krásná je.