Co jsem dělala a co mě potěšilo. Pro inspiraci do nového roku a do budoucna.
Začala jsem péct chleba. Začátkem roku jsem jeden (z droždí) upekla podle receptu v knize Kouzlo kuchyně Čech a Moravy, kterou jsme dostali k Vánocům, a fakt se povedl. (Byl „jako kupovanej“, kdybych teda tohle označení ještě považovala za kompliment.) Upekla jsem ho znova a zase se povedl. Od tý doby chleba kupujeme jen naprosto výjimečně.
Někdy v září jsem pak dostala kvásek (od Diany z Ekostatku Vlkaneč) a od té doby peču chleba kváskový. Stejný poměr vody a mouky jako v tom už osvědčeném receptu, jen jsem upravila časy zrání těsta a kynutí. Kdybych bývala věděla, jak je to jednoduché, peču ho už dávno!
Podařilo se mi sehnat skvělou knihu Příručka pro výtvarníky. U nás vyšla v roce 2003, ale nikde v antikvariátech jsem ji nemohla najít. Nakonec jsem ji sehnala v nějakém online britském – originál Collins Artist’s Manual. Za 143 Kč včetně poštovného(!). Papírový přebal na okrajích trochu pomačkaný, ale jinak skoro nedotčená.
Opět jsem si objednala semínka z Gengelu – šarlatové fazole a nějaké obilí. Fazole úspěšně vyrostly, a tak jsem část semen mohla zase vrátit. U obilí ještě nevím, snad přežije zimu.
Taky jsem poprvé sklidila fazole z vlastních semen, která jsem si přechozí rok schovala. A dokonce jich je tentokrát víc než jen hrst, takže vydaly asi na 4 běžné porce :-)
Kamarádka se svým manželem mi složili melodii. Pro klavír dvouručně. Je fakt krásná. A kdybych si ještě pamatovala noty v basovém klíči a nemusela každou odpočítávat podle toho, na které je lince, mohla bych si ji i zahrát :-) Takhle jsem noty opsala do kompu a z melodie si vyrobila MP3.
Akvarelem jsem jim za to namalovala jejich společný portrét.
Něco jako směnný obchod :-)
Byla jsem na vernisáži a poprvé jsem si pořídila obraz. Poprvé jsem totiž uviděla obraz, který mě tak okouzlil, že jsem ho prostě fakt musela mít.
Nechala jsem si vyrobit placky. Na motivy černé ovce, samozřejmě ;-]
Začala jsem kreslit wallpapery na plochu počítače. Nejdřív jen tak pro sebe a pro rodinu, ale překvapivě je používají i další lidé, tak v tom pokračuju.
V červenci jsme vytočili přibližně 40 kg medu. Asi (opět po letech!) medovicového medu, protože tři měsíce vydržel krásně tekutý.
Dva dny jsem jen trhala a jedla třešně. A jak jsem byla v koruně toho stromu a trhala je skoro až do noci, dokud bylo trochu něco vidět, dívala jsem se na zapadající slunce, prosvítající skrz větve. Nádhera.
V lese jsem se napila z pramene, který vytéká mezi kořeny stromu. (A neotrávila jsem se :-))
Naučila jsem se kácet stromy. Teda princip toho. Jak strom ovázat lanem, to lano pak zahnout kolem dalších stromů a pomocí principu páky skácet kmen konkrétním směrem.
Na podzim jsme párkrát moštovali, tak jsme pili vlastní jablečný mošt, dokonce v několika „příchutích“ podle různých odrůd.
Šila jsem. Různé tašky, taštičky, polštáře a plyšové bubuláky. Buď jen tak pro sebe a pro rodinu nebo na objednávku pro známé. Taky pár kousků oblečení, jako třeba kraťasy z džínoidní látky s pořádnýma kapsama nebo pyžamové kraťasy s mašlí vepředu.
Časem jsem si všimla, že foto tašky s vyšitou mrkví má na flickru podezřele moc shlédnutí. Evidentně se z ní stal ilustrační obrázek na několika blozích, převážně na téma nakupování a jednorázové tašky jsou neekologické. Hezký.
Už mě fakt přestala bavit všechna ta nekvalitní prostěradla, co se za chvíli rozpadnou, tak jsem koupila 2 x 3 metry žlutooranžového kanafasu a prostěradlo ušila. Ta látka prý vydrží 20 let.
Pořídila jsem si tzv. sponkovací pistoli a napnula si první vlastní plátno (25 x 25 cm). Najednou z toho malování mám úplně jinej pocit, a už když jsem ho natírala šepsem, nemohla jsem se dočkat, až na něj budu opravdu malovat barvou. Na dvě taková plátna jsem pak namalovala obrazy, které jsem rozdala k Vánocům.
A co vloni potěšilo vás?
Hodně věcí.
A je zajímavý, co člověk napíše – z těch všech věcí, co dělal za rok – a co ne, které okruhy vynechá a které ho potěšily.
Jojo, občas je zajímavý si uplynulý rok takhle shrnout.
Já na blog nakonec vypsala jen takové ty materialistické a míň osobní věci… nejvíc mě potěšila setkání a popovídání s některýma lidma apod… takže tenhle seznam je poněkud zkrácený :-)