Téma: knihy

Jediná cesta, jak psát smysluplně o umění, je nepsat o něm

quoteJediná cesta, jak psát smysluplně o umění, je nepsat o něm. Jediná možnost spočívá v komentování kontextu děl, něčeho, co se nás osobně týká a co i diváci znají. […] Nevím, jak to vysvětlit, jak přenést na další lidi ten úžasný zážitek, který lze před dílem zažít. Přesto takovou iniciační zkušenost lze zřejmě podstoupit, ovšem naprosto individuálním způsobem, bez jakékoli záruky úspěchu. […] Možná je to tak i s těmi „hermetickými“ texty. Sdělení v nich není přenášeno za pomoci doslovného významu slov, ale spíše se skrývá v míře vášně, zaujetí či bůhví čeho, co můžeme číst mezi řádky. […] Na některé lidi tak funguje filozofie. Dlouho čtete a čtete a nevíte nic, a najednou čtete a rozumíte tomu, i když byste dříve dali ruku do ohně za to, že to žádný smysl nemá. Psychologie tento pozoruhodný zvrat nazývá „heuréka efekt“. Tohoto efektu zřejmě nelze docílit racionální, postupnou cestou, ale pouze určitým zkratem či skokem. Podobně filozof Kierkegaard mluvil o víře a nazýval ji „skokem do absurdity“. To, co se vám zdá nanejvýš nepravděpodobné, je najednou jasné, leží to před vámi v naprosté holé přítomnosti, bez důkazů, bez přemýšlení.

z knihy Václav Hájek: Jak rozpoznat odpadkový koš

Rubrika texty | Napsat komentář

V nepřítomnosti posvátného

Několik úryvků z knihy Jerry Mander: V nepřítomnosti posvátného, která se zabývá moderními technologiemi a jejich neblahým vlivem na (nejen) přírodní národy.

 

quote Automobily, letadla, počítače, přístroje, televize, elektrické osvětlení, klimatizovaný vzduch, to vše se stalo hmotným světem, jenž dává našim smyslům podněty. Dotýkáme se ho, pozorujeme a jsme s ním v neustálé interakci. Všechny technické vymoženosti jsou samy o sobě „informacemi“: v nepřítomnosti alternativní reality (tj. přírody) nám ukazují, o čem a jak přemýšlet, co a jak poznávat.
Číst dál

Rubrika texty | Napsat komentář

Až já budu velký

quote„Až já budu velký,“ řekl ten zrzavý vážným hlasem, „já nebudu mít nikdy čas hrát si se svým klukem – docela nikdy. A on bude mít vztek, a až bude velký, taky si nikdy nebude hrát se svým klukem a ten zase se svým a tak pořád, až budou všichni velcí potrestaní, když budou ještě malí.“
Kluci se nad tím hluboce zamyslili a říkali si, že je to vlastně pravda, takže budou vlastně potrestáni všichni. To by se mělo udělat.

Jiří Trnka: Zahrada

Jiří Trnka: Zahrada

Rubrika texty | 1 Comment

Vincentovy dopisy

Vincent van Gogh: Krajina v Nuenen

Navazuji na svůj předchozí článek o Vincentu van Goghovi.

Tady jsou slibované úryvky z jeho dopisů. Takový malý náhled do jeho života a hlavně úvah a pocitů.


okolo 13.–16. listopadu 1878

Kolik krásy je v umění, jenom když si člověk může vzpomenout na to, co viděl, pak nikdy není prázdný nebo opravdu opuštěný a nikdy není sám.

Číst dál

Rubrika inspirace, texty | Napsat komentář

Vincent van Gogh

Vincent van Gogh: Morušovník

Můj oblíbený malíř: Vincent van Gogh. Oblíbený spisovatel: Vincent van Gogh.

 
Inspirací k tomuhle článku mi byla kniha Vincent van Gogh: Dopisy. Je to český překlad výběru z Vincentových dopisů, kterých se zachovalo celkem 819 a z nichž většinu napsal svému bratrovi.

Když jsem knihu četla, měla jsem chuť sepsat o ní pak nějaký text, shrnout zajímavosti, které jsem se dozvěděla, a doplnit to pár úryvky z dopisů. Potom jsem ale začala číst dopisy i v originále (nebo spíš v anglickém překladu a srovnávat s holandským či francouzským originálem), protože jsem cítila, že ten český překlad není úplně věrný (což mezi tak odlišnými jazyky zkrátka nejde, v překladu se vždycky něco ztratí) a že v tom výběru je vlastně předvybrané to, co zaujalo někoho jiného. Takže se můj text a moje úvahy poněkud rozrostly a už to není jen o té české knize, ale o Vincentu van Goghovi (a jeho dopisech) obecně. Číst dál

Rubrika inspirace, texty | 4 komentáře

Předpotopní úvahy

Nedávno jsem četla knihu od českého filosofa Karla Kosíka, a protože mě hodně zaujala, rozhodla jsem se opsat z ní pár úryvků. Je to sbírka úvah na různá témata týkající se člověka, společnosti a prostředí, které nás obklopuje. Skoro se nechce věřit, že ty texty byly napsané už v 90. letech, protože spousta myšlenek jako by byla inspirovaná přímo současností.

Jestli se vám dnešní svět zdá občas divný, je tahle kniha pro vás :-) Mně pár věcí osvětlila a působila na mě jaksi uklidňujícím dojmem. Zjistila jsem, že je vlastně pozitivní, že se mi svět a společnost v lecčems zdají divné, horší by bylo, kdyby mi to už všechno přišlo normální :-] Číst dál

Rubrika texty | Napsat komentář