bye bye 2017

instagram 2017
 

Podle hesla if you don’t know where you’re going, how will you know when you’ve got there? je dobré se občas zamyslet, co stálo za to, a inspirovat se tím do budoucna.
Když jsem se teda zamyslela, připadá mi, že rok 2017 byl hlavně rok dobrého jídla… ;-) a taky malování, šití, čtení a jógy.

Namalovala jsem několik obrazů

– a dokonce něco i prodala (díky!).
Zúčastnila jsem se výstavy Salon výtvarníků Prahy 8.
Namalovala svůj zatím největší obraz – 110 x 110 cm (na manipulaci v bytě už lehce nepraktickej, příště se budu zas trochu krotit ;-) ).

Něco jsem ušila:

různé tašky zdobené výšivkou, několik sukní, jedny kalhoty a sobě pyžamové kalhoty z asi 20 let starého flanelu (kterej je překvapivě příjemnej a hřejivej – takže z toho nejobyčejnějšího šití je nakonec nejvíc užitku :-) ).

Něco jsem přečetla

– a spousta koupených knížek na to ještě čeká :-)
Zaujalo mě například Virtue of Selfishness (od Ayn Rand) a Gorilla Mindset (Mike Cernovich).

Navštívila jsem výstavy:

Jan Harant: Z ulity ven v galerii Michal’s Collection
Výstava klauzur AVU
Výstava diplomantů AVU ve Veletržním paláci
Bob Dylan: On the Road – výstava maleb na Staroměstské radnici
Michael Rittstein v galerii Václava Špály

Jela na výlety,

třeba na hrad Houska, kam jsem chtěla už dávno, a na Říp – a cestou zpět jsme se stavili v Motorestu pod Řípem s hvězdičkou od Zdendy Pohlreicha.

Hodně dobrého jsme uvařili (a snědli)

Pečeného lososa s rajčátkama. Skvělou domácí pizzu. Různé varianty hamburgerů (samozřejmě v domácích houstičkách). Pečené brambory s rozmarýnem a dipem z kysané smetany. Žampionovo-zeleninové špízy. Zapečené portobello. Pstruha pečeného v troubě (recept jsem vychytala takhle: uvnitř dostatečně osolit, přidat hodně šalvěje a hodně másla a zvenku hoodně posolit). Upekli jsme boží Tarte Tatin. A na vánoce jsme dělali něco jako vosí hnízda – samozřejmě s domácími piškoty. Mňam.

Byli jsme na Burgerfestu na Výstavišti a na rybobraní v Dolních Chabrech.

Začátkem roku jsme si nadělili hnětacího robota a od té doby peču skoro pravidelně chleba – s robotem je to úplná pohoda. Ani jednou se mi nepovedl úplně dokonalej bez praskliny, ale užívám si to; těsto napůl od oka, pokaždé trochu jiné poměry mouky, občas navíc třeba trochu fenyklu, a chutná vždycky výborně.

V létě jsem zase nasušila bylinky – jako čaj a jako koření – a na podzim zásobu jablečných křížal (který právě ujídám).

A vyzkoušela jsem si výrobu jablečného octa: nastrouhaná jablka, převařená voda a do začátku trochu kvásku. Po nějaké době kvašení jsem podle googlu identifikovala, že mi na povrchu roste „křís“, tak jsem situaci doladila přidáním trochy kombuchy, soli a cukru (prostě jsem zkusila všechny rady najednou) a nakonec to dobře dopadlo a vznikl skvělý přírodní domácí ocet.

Přeložila jsem titulky

k filmu The Last Heist. Tematicky to vůbec nepatří mezi moje ostatní aktivity, ale moc mě to bavilo a jen si na to vzpomenu, svrbí mě prsty přeložit nějaké další, kdyby to nebyl takový žrout času.

Nechala si vytrhnout osmičky.

Vědět, že existují takoví milí šikovní zubaři, jako MUDr. Šafařík, tak je nemám už dávno. Při druhých dvou pan doktor ještě vtipkoval, že je to moje poslední trhání osmiček, tak ať si to užiju :-)

A na podzim začala cvičit jógu,

tentokrát fakt vážně, důkladně a poctivě.

 

A tak dál a tak různě, ale a painting requires a little mystery, some vagueness, and some fantasy ;-)

 

Přeju krásný rok 2018 !

 

Sdílet: Tweet about this on TwitterShare on FacebookShare on TumblrPin on PinterestEmail this to someone
This entry was posted in tak různě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *