když zraje obilí

 
Pár fotek ze zahrady. Začátek července.
 

Opět jedno dokumentační foto, jak se daří mým protekčním teplomilným bylinkám v květináči.
Už si říkají o sestřih :-)

Sušení bylin – letos jsem významně upgradovala a místo novin jsem si pod ně pořídila bavlněnou látku! :-)

zelená a modrá…

Kdyby to třeba náhodou někdo nepoznal – brambora :-)
Není divu, že bývala okrasnou rostlinou.

A dřevo na zimu.

Pěstitelská vsuvka.
Vloni jsem si zase objednávala nějaké osivo od společnosti Gengel, abych ho namnožila, a mimo jiné jsem objednala i dvě staré odrůdy obilí, pšenici „katarku“ a žito „křibici“. Na netu jsem tenkrát nenašla žádné obrázky, jak vypadají, takže tady je na ukázku pár jejich fotek:

Pšenice dvouzrnka – Katarka
Prý má mít „pěkný dekorativní klas temně fialové barvy“. A opravdu jo. Teď, kdy teprve zraje, má klas lehounce do fialova a vypadá fakt nádherně.

Žito seté ozimé – Křibice
Také zvané svatojánské žito (protože bylo seto v období sv. Jana – 24. června).
Podle popisu je prý „velmi nenáročné a odolné, seté často jako pionýrská plodina do lesních mýtin“, „prvním rokem se spásalo dobytkem nebo sloužilo na krmení, druhým rokem pak poskytovalo zrno“.
Takže to jsme ho vyseli skoro přesně podle návodu – nějak začátkem loňského července, na čerstvě zryté políčko v místě, kde předtím byla louka, první rok (nám) ho spásly srnky, takže na podzim to byly jen takové nízké trsy trávy, letos jsme ho pro jistotu trochu oplotili a teď si hezky zraje.

Žito křibice prý dorůstá výšky okolo 2 metrů – tak to souhlasí. Tady je foto našeho pokusného mini políčka i s měřítkem ;-) Vlevo pšenice, vpravo žito.

Sdílet: