rákosové pero

rákosové pero - kresba

Narazila jsem na staré rákosové pero, kterým jsme kdysi ve škole (snad na střední?) asi jednu hodinu kreslili. Úplně si vybavuju, jak bylo hrozně neohrabaný, nedalo se jím nakreslit nic pořádnýho a já nechápala, co se tím jako máme naučit.

rákosové pero a inkoust

Když jsem ho teď uviděla, vyloženě na mě volalo, že s ním musím něco nakreslit. Fakt. Možná i proto, že slibovalo, že nic pořádného nestvořím, širokým hrotem nic detailního nenakreslím, že ho ani nemůžu pořádně ovládat a bude záležet na něm, jak to dopadne. Asi romantika nedokonalosti nebo co. Odpadá jakákoliv nejistota ohledně toho, jestli to bude dost dobrý.
Byl u něj starý inkoust, tak jsem vzala i ten, abych neplýtvala svým značkovým :-)

rákosové pero - kresba

A pero kupodivu fakt vytváří hezký věci.

Připadá mi jako ideální nástroj na skicování, na rozmyšlení kompozice, světel a stínů, kontrastů; protože zkrátka omezuje jen na zachycení toho podstatného. Jak člověk neočekává, že nakreslí cokoliv přesného, kreslí se s ním krásně uvolněně. Ale zároveň je donucen si obrázek předem trochu rozmyslet, protože co dá na papír, už tam zůstane.
Navíc v tom je i prvek náhody, co se týče proměnlivé tloušťky čar, takže na výsledku se autor podílí jen částečně a dodatečně v něm třeba objeví nový nápad nebo asociaci.
A hlavně vypadá dobře jeho zajímavá stopa, nenapodobitelná štětcem nebo normálním perem, ta kontrastní barva na světlém papíře a že se to neušmudlává jako obyč tužka.

No a když je kresba nepovedená nebo nudná, stačí rozmýt štětcem s vodou a ještě se trochu zachrání :-)

rákosové pero - kresba

Tak si říkám, že vlastně stačí málo – rákos nebo něco trochu nasákavého se špičatým koncem a barevná kapalina. Zkusit kreslit třeba rozředěným bahýnkem, kafem… Jediná technická vymoženost oproti prehistorickým dobám je snad jen papír, protože na něj se kreslí pohodlně, je skladnej a kresba je hezky vidět.

rákosové pero - kresba
Jinými slovy, časy, kdy jsem si myslela, že k pořádnému výtvoru potřebuju nejlepší prostředky svý doby, protože jinak to nikdy nemůže dosáhnout dokonalosti, které by teoreticky mohlo, jsou nenávratně pryč. Spíš dokonce naopak – pro samé vybírání co nejvhodnějších prostředků člověku pak už ani nezbyde čas na vlastní téma…
Tak když mám pocit, že s kvalitnějšíma barvama/štětcema/čímkoliv by to určitě šlo líp, vzpomenu si, že van Gogh byl rád, že má vůbec nějaké, a co vytvořil! :-)

Sdílet: Tweet about this on TwitterShare on FacebookShare on TumblrPin on PinterestEmail this to someone
Publikováno v rubrice obrazy, štítky , , .

2 Responses to rákosové pero

  1. Liška Ryška píše:

    Nojóó – taky mám vlastně pár rákosových per, co jsem si udělala v Turecku před pěti lety! Na místě jsem zkusila kreslit nějakou trávu nebo co a šlo to dobře, pak už jsem to nezkoušela. To bych mohla. I když v zimě je to divný :)

    • annamae píše:

      Jé, tak to bys zas mohla vyzkoušet. Ale teď je na kreslení trávy venku fakt zima :-)
      Nedávno jsem si koupila fialový inkoust, tak se těším, až ho na jaře vezmu s tím rákosovým perem někam na procházku :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *